„Jsem Polina, je mi 19 let a jsem z Ukrajiny. Pocházím z Doněcku na východě země. V roce 2014 tam začala válka a musela jsem opustit svůj domov, bylo mi 12 let. Tehdy jsem poprvé slyšela, jak zní bombardování. Mé šťastné dětství skončilo na konci května 2014 a já se od té doby nikdy do Doněcku nevrátila. Válka rozdělila můj život na to, co bylo před ní a co po ní. To ́po válce ́ pro mě znamenalo nový domov v Kyjevě, novou školu, nové přátele a nový normální život. Po více než osmi letech se minulost vrátila a znovu mě probudily zvuky bombardování. Nesnáším ten pocit bezmoci a strachu. Nikdy tuhle válku nepochopím... Znovu jsem ztratila svůj domov. Válka je ta nejhorší věc na světě...“


Devatenáctiletá Polina Budagovská studuje architekturu na Kyjevské národní univerzitě stavebnictví a architektury. Pochází z Doněcku na východě Ukrajiny. Kreslit začala již v dětství a po škole docházela na hodiny výtvarné výchovy. V roce 2014, kdy vypukla válka mezi Ruskem podporovanými separatisty a ukrajinskými silami, byla Polina se svou rodinou nucena z Doněcku uprchnout. Rodina se přestěhovala do hlavního města Kyjeva, kde Polina pokračovala v kreslení, především portrétů a přírody. Když 24. února Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, rodina byla vysídlena podruhé. Polina se rozhodla zachytit své pocity a zážitky prostřednictvím kreseb vytvořených na iPadu. Své výtvarné dovednosti chce Polina v budoucnu využít jako architektka a doufá, že až válka skončí, postaví Ukrajincům nové domovy.