Informace o cookies na této stránce
Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací pro vylepšení uživatelského zážitku a vhodného cílení reklamy. Více je zde.
OMEZIT
POVOLIT

PENOGRAF (CZ) – BORIS VIAN: ROZRUCH V ANDÉNÁCH

Prezentace

sobota 15. října 2022 19:00


Zběsilá variace na brakové příběhy americké drsné školy ukazuje Borise Viana coby svého druhu Tarantina ze Saint-Germain-des-Prés. Jako bezděčný předskokan postmoderny Vian v tomto pokleslém krimi příběhu plnými hrstmi nabízí ztřeštěné nápady, zábavnou absurditu, jazykové hříčky a jako břitvu ostrý humor. Přitom po celou dobu nezapomíná spiklenecky pomrkávat na zasvěcené čtenáře, že nic z toho by se nemělo brát úplně vážně. Díky brilantnímu překladu Patrika Ouředníka a Penografovým originálním vizuálním kompozicím máme tak možnost prožít unikátní komiksový trip – zážitek měnící vnímání a rozšiřující vědomí o žánru hardboiled příběhů, ale i o možnostech vyprávění jako takového.


Po prezentaci proběhne autogramiáda za účasti autora.


Penograf (* 1975) je grafikem a výtvarníkem, který se věnuje jak užité, tak volné grafice. Jeden z finalistů komiksové soutěže Budoucnost v bublinách, organizované Polským Institutem v Praze. Rozruch v Andénách je jeho komiksový debut. Penograf žije a pracuje v Praze. Jeho velkým snem je dojet z Prahy do Hamburku na šlapadle.


Boris Vian (1920–1959) byl spisovatelem, dramatikem, textařem a jazzovým trumpetistou. Jako bytostnému provokatérovi a intelektuálnímu anarchistovi mu byl blízký svět patafyziky, s níž sdílel zálibu v recesi, mystifikaci a jazykové hře. Dnes je nejznámější coby autor románů Pěna dní a Srdcerváč, které se za jeho života nedočkaly velkého ohlasu. Nečekaným bestsellerem se však stala Vianova nápodoba amerického hardboiled žánru Naplivu na vaše hroby. Autorovi, jenž se vydával za překladatele fiktivního amerického autora Vernona Sullivana, kniha přinesla finanční úspěch i soudní postih kvůli obscénnosti. Během následujících čtyř let proto pod stejným pseudonymem vydal další tři parodické brakové prózy – U mrtvých na barvě kůže nesejde, Zabte ošklivé a Holky nemaj ponětí. Hektický a bohémský životní styl se podepsal na Vianově předčasné smrti – ironicky při pracovní projekci filmové adaptace jeho sullivanovské prvotiny.